Stříkací pistole lze dělit do několika skupin: fixírky, jednočinné a dvojčinné. Fixírky, které v podstatě ani nelze mezi stříkací pistole řadit, jsou nejlevnější varianta, která se používá pouze na velké plochy. Pro někoho to může takový vstup do světa stříkacích pistolí. Jsou velice jednoduché na údržbu. To si myslím, že by o nich stačilo a dále se jim věnovat nebudu. Zaměříme se tedy na pořádné stříkací pistole. Při stříkání jdou do pistole dvě věci – vzduch a barva. V případě jednočinných ovládáme pouze množství barvy a množství vzduchu nám jde do pistole stále stejné. S dvojčinnými můžeme dosahovat lepších výsledků, protože můžeme korigovat jak barvu, tak vzduch. Jejich ovládání je ale o něco náročnější, takže pro začátečníky se hodí jednočinné. I s nimi jsme schopni dosáhnout velice dobrých výsledků.
Všude kolem nás je spousta tetování, kam se člověk hne, naráží na krásné práce a každou chvíli narazíme na nějakého šikovného tatéra či tatérku. Je tedy nejvyšší čas ukázat prstem na dalšího z nich a představit si dalšího zástupce tohoto krásného umění. Jednou to bude někdo hodně známý, podruhé zase někdo, kdo je pouze lokálním, ač velmi kvalitním mistrem, jindy zase ukážeme a představíme někoho z top.
Zvířata jsem začal malovat už jako chlapec v pubertálním věku. V té době se u nás nedali koupit obrázky zvířátek jako je tomu dnes. Maloval jsem je děvčatům do památníku. Nebo na čtvrtky jako obrazy na zeď. Většinou jako dárek k narozeninám. Později jsem se hodně věnoval dětem v na pionýrských táborech, tam jsem uplatnil své zkušenosti v malování zvířátek snad nejvíce. Děti byli a jsou vděčné publikum a proto pro ně maluji nejraději.
Výtvarnou techniku zvanou airbrush znají spíše milovníci rychlých motorek. Používá se totiž na efektní zdobení jejich plechových miláčků. Malíř Petr Bauer se ale snaží lidem ukázat, že tato technika je vhodná i k malování klasických portrétů nebo krajinek. Zatím je první v kraji, kdo tuto techniku učí. Doufá ale, že si airbrush najde k umělcům cestu.Dříve se technika používala u nás jen zcela výjimečně. „Já jsem se airbrush jako výtvarnou techniku učil po revoluci v Německu. Ani potřebné vybavení tady nebylo k dostání.
Když jsem setkala s Aibrush nebo také Americká retuš poprvé, obdivovala jsem její dokonalost. Tehdy jsem viděla však pouze její výsledek. Někoho v akci jsem viděla až několik let poté, kdy jsem se nachomýtla tzv. street airbrush. Možná, že obrázky nakonec byly poněkud kýčovité, kvůli provětrání peněženek turistů. Faktem však je, že to byla jedinečná show, která se hned tak nevidí. Až poté jsem se o AIBRUSH začala zajímat víc a zjistila jsem o ní spoustu zajímavých informací…
Strana 10 z 23
- Jste zde:
-
Titulní stránka
-
Hlavní sekce
- Recenze