Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení


Drazí foukalové, čtenáři a lakýrníci. Dneska to vypadalo, že už byla poslední publikace , ale máme tu na konci týdne ještě jednu malou vychytávku. Zkusili jsme si reálné plameny, dnes to budou krabí klepeta po americku. Jedete si to takhle s motorkou po hraji, zastavíte a hodíte mašinu na boční stojan. Jdete si udělat snímek krajiny, chcete si zapálit cigaretku a bum...! Motorka letěla k zemi, ohnula se páčka, do hlíny se zabořily stupačky a na boku nádrže je proláklina a odprýskaný lak. Co s tím? Pěknou motorku sprejem RAL asi dráždit nebudeme a lakovat sami..Ledaže to odnést k nejbližšímu lakýrníkovi, nebo někomu, kdo nám to opraví. Také si můžeme přečíst AM a udělat si to sami, pokud máme potřebné vybavení.


Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení


Už dlouho jsme tu neměli žádný větší tutoriál, neboli postup, kdy se můžeme podívat na jednotlivé kroky a postup. Než se pustíte do větší práce, je důležité shrnout si celý postup a hlavně zaměřit se na přípravu. Mezi to patří i řádné rozměření a rozvržení celé symetrie díla. Obzvláště pokud se jedná o čpřevážně linkované díly, kdy je kladen důraz na čistotu zpracování a dokonale zrcadlové provedení celé práce. Prostě aby dotyčný Harley-man nebyl terčem posměchu, že mu ta kachnička na nádrži padá na jedné straně na nohu a na druhé půlce nemá kus zobáku.


Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení


Snad každému lakýrníkovi amatérovi se stala situace, kdy musel řešit přípravu. A to jak povrchu, tak bojovat s prachem, zápachem, sousedy... Dnes jsem si vzpoměl na situaci, kdy jsem musel lakovat menší díly. V lakovně se používají speciální stojany, držáky a polohovadla, pracujeme ve sprayboxu, bez prachu.... Do té doby jsem nevěděl - kam s tím? Takže jsem  v lakovací garáži některé díly (motocyklové atp.) pokládal na hladký stolek, na odprašněnou židli, zavěšoval jsem díly u stropu a podobné šílenosti, vzbuzující úsměv kamarádů při pokusech udělat skvělý lak na jejich pekelné stroje.

Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení


Už jsem měl pár dotazů na to, co vlastně používám na stříkání modelů. Pistoli už jsem tu ukázal a po roce a půl konečně ukážu i kompresor… Kompresor jsem dostal zadarmo od kolegy kitaře, který si kupoval profi výrobek a tenhle mu bylo líto vyhodit (ještě že tak). Používal k němu vlastnoručně sestavenou pistolku z injekční jehly a byl spokojený. Takže: celý kolos má asi 15 kg, táhnul jsem ho vlastně už předminulou zimu přes celou Prahu sockou a doma mi skoro upadly ruce. Je obalený v krabici z latí a sololitu, což až tak podstatné není, ale dá se přikrýt a tím ochránit od prachu atd.


Hodnocení uživatelů: 5 / 5

Aktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnocení

K práci nám ovšem nebude stačit pouze pistole, kompresor a nějaká ta barva. Samozřejmě, ještě je potřeba trochu šikovnosti, ale o té teď nemluvím. K úspěšné tvorbě hezkého airbrush je totiž potřeba ještě několik pomůcek.
A nejsou to jen šablony, jak název napovídá. Pojďme si je tedy trošku rozepsat.Jako první bych uvedl především veškeré maskovací nástroje. Povětšinou neděláme airbrush na celou plochu tak ostatní části musíme důkladně zakrýt, aby nedošlo k poničení nežádoucí plochy.