Martin Lepka (*29.5.1964) se začal grafikou a výtvarnými technikami profesionálně zabývat v roce 1990. Tehdy začal rovněž experimentovat s technikou airbrush. Tento obor ho natolik uchvátil, že začal stříkací techniku využívat při malování velkoplošných obrazů v interiérech. Poté se zdokonalil rovněž v auto lakýrnické profesi a začal technikou airbrush zdobit auta a motorky. S přibývajícím zájmem o tuto techniku M. Lepka sestavil tým pracovníků, kteří spolupracují i na velice náročných tuningových a reklamních projektech. Od roku 2005 firma působí nejen v oborech výtvarných ale také v oborech interiér design, reklama, web design aj. jako společnost LEPKA GROUP s.r.o.
Předmětná malba je uměleckým evergreenem, je věčná. Výstava nám však neukazuje celé spektrum současné tvorby, ale je určitým intuitivním výběrem uměleckých děl autorů narozených převážně v 70. letech minulého století. Takový výběr se zrodil v mysli kurátora výstavy, rovněž třicátníka, Petra Vaňouse. Původně chtěl oslovit až čtyřicet umělců, ale nakonec jich vystavuje dvacet čtyři. Umělci mají společnou zkušenost z dětství prožitého v době normalizace. Tato zkušenost však přežívá v jejich podvědomí v odpolitizované formě.
Lišit se od ostatních, upoutat, provokovat či si pouze splnit sen a zkrášlit zevnějšek svého motorového miláčka něčím tak úžasným jako je právě Americká retuš, to jsou důvody proč si lidé pořizují airbrush. Tuto techniku je možno použít snad na všechny povrchy (zdi, kovy, plátno, dřevo,sklo, kůže, nehty), ale konkrétněji se v tomhle článku budeme věnovat právě úpravě povrchů automobilů. Obdobou airbrushe může být i tzv. bodypainting, čili malování na lidskou kůži. Tato technika je však odlišná a má jaksi nepermanentní podobu. I když představa, že vaše přítelkyně bude nosit stejný „kabát“ jako váš vůz zní velmi zajímavě.
Pokud se rozhodnete pro airbrush,musím přidat vlastní historku. Po výběru z mnoha dílen, které se malováním zabývají musíte vše projednat s daným umělcem. Z osobní zkušenosti mohu doporučit probrat budoucí vzhled motocyklu nad sklenkou něčeho destilovaného. Pomůže to představivosti a rozjede fantazii, pozor však na množství. Snadno se může stát, že si ráno už jen matně pamatujete, jak jste chtěli mít na nádrži krásný decentní Bar&Shield a v tom vám dotyčný umělec volá a ptá se: „Hele a na tom kufru si chtěl mít tu pinupku blond nebo brunetku?“
Airbrushové malby jsem začal dělat v únoru 1972 na požádání známého člověka – experta na čtení z dlaně, který vytvářel psychedelické kresby. V té době jsem byl zaměstnaný tvorbou velkorozměrných obrazů Passages, které měly vždy stejnou formu. To znamenalo, že opakování základní formální struktury se stalo záležitostí rutiny. Proto jsem začal odbočovat k těmto experimentálním kresbám jednou nebo dvakrát týdně. Práce začínala odpoledne a obvykle končila nad ránem. Na první kresby jsem používal černou akrylovou barvu, ale později jsem pracoval se zředěným Indickým inkoustem na velkých rozměrech.