Na cestě od motorek k umění
Výtvarnou techniku zvanou airbrush znají spíše milovníci rychlých motorek. Používá se totiž na efektní zdobení jejich plechových miláčků. Malíř Petr Bauer se ale snaží lidem ukázat, že tato technika je vhodná i k malování klasických portrétů nebo krajinek. Zatím je první v kraji, kdo tuto techniku učí. Doufá ale, že si airbrush najde k umělcům cestu.Dříve se technika používala u nás jen zcela výjimečně. „Já jsem se airbrush jako výtvarnou techniku učil po revoluci v Německu. Ani potřebné vybavení tady nebylo k dostání.
- Jste zde:
-
Titulní stránka
-
Příspěvky
-
Hlavní sekce
-
Recenze
- Na cestě od motorek k umění
Jako průměrný Čech jsem vystřídal několik značek automobilů. Od českých, italských, jednoho Japonce a nějaký ten Volkswagen. Ale nejvíce se mi zaryl do paměti jeden automobil. Nevím, do jaké míry je značka Ford spolehlivá, je možné že nový automobil by mi nezpůsobil tolik problémů jako tento vůz. Nepsal bych o tom, ale také se mi dostal „pod pistoli“ a i když neposedná drůbež zůstala pod zámkem, malé nehodě jsem se nevyhnul. Vše začalo zcela nenápadně před mnoha lety v malém autobazaru v Havrani.
Po podzimním představení Tuning Cupové Škody Fabia combi v designu WTCC z dílny Tau-Racing.cz a Filipa Taubnera na webu 
Rozhodoval jsem se dlouho, jestli si aibrush pořídit. Nic jsem o tom nevěděl a veškeré informace jsem hledal u kolegů a na setkáních. Internet v té době prakticky neexistoval a tak těch informací bylo opravdu málo. Kdo pistoli měl a uměl ji používat, nerad se dělil o své poznatky. Bylo a ještě je spousta modelářů, kteří pistoli nepoužívají a používat nechtějí. Metod, jak dostat barvu na povrch modelu je celá řada. Já však neodolal lákání tohoto nástroje a tak se jako první pistolka u mě ohřála značka Rewel. Možná to sem nepatří, ale použití je prakticky stejné, jako když se pistolkou maluje na jiné povrchy. Můžeme patinovat, pigmentovat a také lakovat, pokud budeme znát jak správně používat barvy.
Je to maľba na objednávku,čiže motív ani štýl som nevyberala ja osobne,ale presne je to výber detí zo Základnej školy v Horných Salibách,dedinke v okrese Galanta...Chceli mať unikátne školské tablo, na ktoré neskôr nalepia obojstrannou páskou svoje fotky a ktoré sa neskôr budú môcť dať dole bez toho ,aby poškodili maľbu podkladu... Maľba je realizovaná na sololitovú dosku o rozmere 100 x 70 cm. Ako podklad som použila klasický akrylový náter..matný akryl zplechovky aplikovaný ručne plochým štetcom na nátery...
Ahoj, posílám odkaz na jednoho zajímavého výtvarníka. Možná by jsi se na to mohl podívat, pracuje s grafikou a jeho práce mě dostaly do jiného světa. Důležitý je hlavně to, že nikoho nekopíruje a dělá si svoje. Absoloval Výtvarnou školu Václava Hollara v Praze a Akademii výtvarných umění (ateliér klasických malířských technik). Už během studií se vedle malby začal věnovat plastikám a taktéž intenzivně počítačové grafice. Po ukončení vysoké školy odešel na volnou nohu a souběžně se svou volnou tvorbou spolupracoval jako grafik se softwarovými firmami. V současné době se výtvarně realizuje prostřednictvím kreslených ilustrací upravených v počítači, trojrozměrných objektů, a jako grafik počítačových her. V roce se stal členem herního nezávislého vývojového týmu Amanita Design a podílel jsem se na vývoji hry Machinarium.