Malý pomocník.
K airbrushi se používá mnoho pomůcek jako šablony, štětce, pásky, tužky … mezi které patří i oblíbená pomůcka mnoha malířů ve světě popisovač, který obsahuje barvu.
Na první pohled je to obyčejný fix.
K airbrushi se používá mnoho pomůcek jako šablony, štětce, pásky, tužky … mezi které patří i oblíbená pomůcka mnoha malířů ve světě popisovač, který obsahuje barvu.
Na první pohled je to obyčejný fix.
Airbrushové malby jsem začal dělat v únoru 1972 na požádání známého člověka – experta na čtení z dlaně, který vytvářel psychedelické kresby. V té době jsem byl zaměstnaný tvorbou velkorozměrných obrazů Passages, které měly vždy stejnou formu. To znamenalo, že opakování základní formální struktury se stalo záležitostí rutiny. Proto jsem začal odbočovat k těmto experimentálním kresbám jednou nebo dvakrát týdně. Práce začínala odpoledne a obvykle končila nad ránem. Na první kresby jsem používal černou akrylovou barvu, ale později jsem pracoval se zředěným Indickým inkoustem na velkých rozměrech.
Je to takový menší úlet od lakování, malbě na přilbu či triko, ani to není malba sparťanských hodin do kabin FK Peruc. Toto je pro změnu spíše malba na zeď ve výšce několika metrů nad zemí. Když jsem byl požádán vymyslet něco na živočišné téma, kde jsou kravky i prasátka, nešlo neodmítnout. Aby byla výzdoba vidět z dálky, musela být obě zvířata pokud možno co největší a výrazná. Proto jsem také použil Urbanovo humorný styl, fasádní barvu a tónovadla.
Víte občas, né vždy ale občas, člověka napadne kdejaká pitomost. Některé napadají pitomosti i podvědomě, někdo se musí krapet snažit. Já se Vám přiznám, že s pitomými nápady nemám problém. Naposledy mě taková pitmost napadla na počátku minulého týdne, kdy jsem v jednom nejmenovaném diskontu vzal do ruky malířské plátno s akrylovými barvami s předlohou jakéhosi pěkného mostu a bylo vymalováno.
Mám rád své přilby, tu integrálu na motorku, tak i tu na kolo. A tak mě časem zamrzelo, že je mám odřené, se špatným lakem že jsou zašlé. Je takový problém je odstrojit, nalakovat, popřípadě namalovat nebo dát polepy? Nemám doma lakovnu, ale při troše snahy a smirku z toho můžu něco dostat. Nerad bych teď investoval do nových, stojí to fůru peněz a jsem na ty své škopky zvyklý. Přemýšlel jsem o fóliích, šablonách a nakonec jsem na repasi přilby zvolil svůj postup.

Dnes jsem navštívil grafické studio jednoho dlouholetého přítele a hlavou mi stále létají hromádky barev, stovky návrhů, štětců a jeho prací v ateliéru. Ale to by bylo na dlouhou recenzi, popsat studio, odkud řadu let vycházejí stále nové a nové skvělé práce. Nechám si mou návštěvu Mnichovic po 4 letech na samostatný článeček a lehce popíšu mé slintání nad pistolkami, kompresorem a hromadou barev, plněných paprik, obrazů, nádrží, stejně jako nad nově zařízeným tetovacím studiem. Projížďku na Sázavu absolvoval dnes zatím nejmenovaný majitel studia skoro celou po zadním kole, na rozlučku mi stiskl pravici a podaroval kvalitním trikem z jeho originální produkce. Je živoucím důkazem toho, kam až vede snaha o to, zdokonalit se a pracovat stále na sobě. Až se příště vrátím s HD kamerou, slibovaná dvojka Higway to Hell bude na světě a zcela jistě ke stažení. Někdy pozoruji nové čtenáře a zajímám se o ně. Jeden mě zaujal svou snahou v začátcích...