Vážení čtenáři. Obsahem našeho časopisu jsou příspěvky čtenářů, recenze, malá občasná reklama a hodně populární fórum. Články píšu (jsem psal) já osobně a občas přispěli i pánové z Chomutova nebo občas někdo ze Slovenska, jelikož naše působení narozdíl od politiky je mezinárodní. Takže pokud zašlete Váš příspěvek do redakce AM, bude publikován. Dnes se povdíváme na motocykl, který pro mne snad navždy zůstane etalonem skvělé motorky a se kterým mám opravdu ty nejlepší zkušenosti. Marek mám poslal ukázku své práce...
"Zdravím, tak chci ukázat svůj další výtvor, jedná se o Suzuki bandit 650."
Už je to strašně dlouho, co jsem začal stavět modely letadel a lodí. Vždy jsem zápolil se štětcem, houbičkou a udělátky, abych nanesl nátěr na povrch. Potom jsem si pořídil kompresorek z lednice a jednoduchou fixírku z trubičky a injekční stříkačky s jehlou a tisícovkou experimentů jak to naladit. Dostalo mě, jak na povrchu vypadá barva po stříkání úplně jinak než po štětci. Přišlo další experimentování s domácí pistolkou a nakonec já starý skrblík investoval do nástroje značky Fengda a lepšího kompresorku. Nechápu jak jsem tak dlouho mohl být bez ní.

První, kdo si nechal patentovat roku 1893 ve Velké Británii stříkací pistoli na principu fixírky, kde proud stlačeného vzduchu nabírá během své cesty barvu a rozstřikuje ji v jemných kapičkách, byl Američan Charles L. Burdick, obecně uváděný jako tvůrce stříkací pistole a jednoho z prvních jejích designů. Jako umělec akvarelu pátral Burdick po způsobu, jak přidat obrazu další vrstvy barvy bez použití štětce, který často rušil a mazal dřívější nátěry. V této době byly pistolky poháněny ručními kompresory (k naplnění sběrné nádrže se používala nožní hustilka). Burdickův model pro neprofesionály nazvaný “amatér “ měl ruční pumpu. Elektrické kompresory staly se dostupné ve stejném čase, kdy byla vyvinuta moderní stříkací pistole.
Čekali jsme dlouho, ale nakonec jsme se dočkali a můžeme se podívat na práci aživot jednoho malíře a grafika který zrovna není z Evropy. Airbrushem se živí a zabývá již téměř třicet let, získával zkušenosti v Americe a v Kanadě do roku 2001 a v roce 2005 byl zvolen předsedou poroty na Mezinárodní soutěži v Minnesotě v USA a zúčastnil se několika známých projektů. Na naši výzvu zareagoval emailem, díky němuž máme průřez jeho tvorbou. Podívejme se na něj blíže....
S barvami v bytě si můžeme výborně vyhrát. Vždy je ale důležité, aby výsledek působil jako harmonický celek. Barvy stimulují naše emoce, což můžeme efektivně využít. Pro jídelní kout se výborně hodí odstíny červené, která podporuje chuť k jídlu. Pozitivní proslunění obýváků nebo dětských pokojů nabízí odstíny žluté. Pracovny, studovny i obývací pokoje se zelenou barvou umožní rozvoj přátelské atmosféry, podporují soustředění a zároveň evokují přírodu. Pro ložnice a místnosti k odpočinku se výborně hodí relaxační a uklidňující modrá. Nemáme-li chuť prozářit byt barvami, sáhneme po neutrální bílé klasice, jejíž elegance nikdy nevyjde z módy.