Na světě nejsou krásnější příběhy než ty s dobrým koncem. V tuningovém světě to platí také. Když mi koncem letošního června Libor Olič alias Olin předával umaštěný (možná i to je slabé slovo) kryt motoru, pětilitrový soudek od piva, který už něco pamatoval a nově koupenou rakev na střechu své Fabie a po pár dnech jetou expanzní nádobku a vyřezaný kryt na baterii na kterém, po přebroušení, bylo odhaleno 6 různých barev, tak ani ve snu by mě nenapadlo kam až tento příběh může zajít.Na světě nejsou krásnější příběhy než ty s dobrým koncem. V tuningovém světě to platí také.
Už dlouho jsem se chystal na tu kapotu a dveře. Ne, že bych je tahal po výstavách jako ty předchozí, ale prostě jsemsi ji chtěl udělat pro své milované staré auto. Ano, přiznám, taky jako malou reklamu na to co dělám a taky bych byl zase někdy rád středem pozornosti. Ne, že bych doposud nebyl, jelikož jsem byl díky zesilovači Magnat slyšet už z daleka a hliníková kola mému auto sluší, ale co si budeme povídat, airbrush je airbrush. A pokud máte na kapotě plameny, tak si vás každý (včetně policie) bude už pořádně na silnici pamatovat. Ukážu Vám, jak jsem si ho pomaloval a jak jsem si s tím musel poradit při mé lásce k ohni, lebkám a všem těm mým kostlivcům.
Celý týden jsem potkával svlečené a potetované lidi, slunící se u vody. Pomyslel jsem si, jestli někdo z nich bude časem litovat toho, že tu ozdobu mají prakticky na celý život. A většina z nich tuto bolestivou metodu nepodstupovala kvůli sobě, ale hlavně pro okolí, kterému hrdě ukazují to, co jim tatér vytvořil strojkem do kůže. A tak se můžeme setkal s totálně pomalovaným ramenen, rukou, pánví či pupíky. Objevuje se tetování i na krku a v extrémních připadech i na obličeji. Ortodoxním vyznavačům jehel nemá cenu číst další řádky, ale pro ostatní je tu řešení. Tetování airbrush pistolí nebolí, drží celý den, je k nerozeznání od tattoo a hlavně...jde odstranit. A tak jsem se pustil do výroby šablon a pár lidí z okolí vyzdobil. Hodně lidí nepoznalo, že je to airbrush...
Co byste udělali, kdyby Vám někdo poslal novou hliníkovou skříň za tři tisíce a k tomu další hardware? Mě nenapadlo nic lepšího, než tu case jednoduše rozřezat. Říkáte si, že jsem se teď asi zbláznil! Ale ten, kdo byl na letošním Digitexu v Brně, už asi začíná chápat. Chcete vidět, jak vznikala skříň s přezdívkou ASUSevolution? Jak jsem říkal, v tuto chvíli přišlo na řadu přelakování nově vytvořeného vrchního dílu, jelikož plnič je již nádherně vytvrzený. Celou plochu jsem přebrousil pod vodou a perfektně odmastil. Pak přišla na řadu matná černá barva, jež přesně sedí k ostatním částem skříně. Poměrně dlouho jsem zvažoval, zdali celou case přelakovat na lesklou, anebo zachovat původní nástřik. Jelikož ten je však velmi kvalitní, připadalo mi škoda jej ničit, když to není naprosto nevyhnutelné.
Víte občas, né vždy ale občas, člověka napadne kdejaká pitomost. Některé napadají pitomosti i podvědomě, někdo se musí krapet snažit. Já se Vám přiznám, že s pitomými nápady nemám problém. Naposledy mě taková pitmost napadla na počátku minulého týdne, kdy jsem v jednom nejmenovaném diskontu vzal do ruky malířské plátno s akrylovými barvami s předlohou jakéhosi pěkného mostu a bylo vymalováno.