Pana A.D. Cooka jistě mnoho lidí zná, tedy z těch kteří se o retuš zajímají. Pracoval pro Hollywoodská studia a má za sebou řadu výstav a ocenění i jako umělec se svými velkoplošnými plátny. Kdysi mi Slávka poslala na něj odkaz a já jsem se zařadil mezi odběratele jeho novinek na svém emailu. Což trvá dodnes. Před půl rokem jsem se odhodlal a napsal jsem mu dopis. Stručně jsem mu popsal práci našich i evropských umělců, Airbrush Art Festival a snahu některých lidí, dát tomuto všestrannému způsobu malby směr. Jaké bylo mé překvapení, když mi napsala odpověď jeho manželka Katryn, omlouvala se, že mistr nemá čas ani moc rád psaní emailů, ale že jí diktuje při práci co má kam napsat. A došlo i na Česko a kromě přání pro nás čtenáře mám i svolení k publikaci a prezentaci jeho prací.Kromě kamarádky Kalen v Kanadě a Sančezovo emailů s Vince Goodevem vědí o nás i v Las Vegas.
Jak se dalo samozřejně předpokládat, drobné zpoplatnění čtenářského příspěvku na rok strhlo vlnu nevole, výčitek a podivných emailů na které se snad ani nedá reagovat. Někteří by rádi něco zdarma a udělat pro to by nechtěli nic. Pokud by k tomu kroku nedošlo, tento web by od září zcela jistě zaniknul. Těch předplatitelů není pravda mnoho a rád členům předložím evidované hospodaření a příjmy Magazínu. Tyto příjmy sotva pokryjí výdaje na provoz a já bych tímto rád poděkoval všem, kteří sem chodí, dělají přitom svou práci, rádi poradí a umožnili další provoz tohoto e-zine a fóra o vzduchu který maluje.
Volná i komerční Kopicova airbrushová tvorba – barvy stříká pistolkou pomocí šablon podobně jako sprejeři spreji na zdi – má úspěch v ČR i ve světě. Publikuje v airbrush magazínech vycházejících po celém světě, řadu příkladů ukazuje web www.karelkopic.cz; je zde vánoční edice piva Březňák, pro které dělal etikety s panem Zippichem v čapce, i loga firem, obaly potravin či CD českých skupin známých i lokálních. Mou volnou tvorbu hodně inspiruje muzika,“ přiznal výtvarník se zajímavou hudební minulostí. Bubnoval v Tučňácích, kapele Michala Tučného. „Ta existuje dodnes. Hrajeme asi čtyřikrát do roka,“ prozradil. Více v rozhovoru s ním.
Nechtěl jsem, aby název článku vyzněl jako úvod k pubertálnímu příběhu nebo dokonce jako kus scénáře k nějakému „béčkovému“ lechtivému filmečku. Někdy je těžké napsat dobrý článek na dobré téma. Lepší, než číst o politice, nebo nekonečné žvásty o konci světa či USA. A témat tu v magazínu máme někdy opravdu hodně. A to od umění až po malbu na zeď či tuning a lakování. A to tom posledním bych rád napsal. Už proto, že pokud se někdo o lakování a stříkání barvy zajímá, dříve nebo později nalakuje to své, pak něco kamarádům a potom to už je pro ty ostatní.
Na 24hodinovce se nám povedlo vyzpovídat Adama Dubáka, dozvědět se něco o jeho jezdecké kariéře a jeho druhé lásce s názvem Airbrush.
Ahoj Adame, vítáme tě jako prvního zpovídaného pilota na našem portálu. Protože slovo dalo slovo na závodech, dovol abych Tě zatížil několika dotazy na téma Adam Dubák a jeho závodní zkušenosti.
RB: Tak jako začíná každý dotazník celebrity, řekni mi Adame něco o sobě, odkud jsi, jaké máš koníčky, zda jsi svobodný nebo ženatý, co máš rád a co rád nemáš?
AD: Děkuji, je to pocta, nicméně se nepovažuji za celebritu.Jsem z Tábora, můj koníček je moje práce, momentálně studuju rok Jazykové školy. Vzhledem ke svému věku jsem stále svobodný. Při otázce co nemám rád se mi vždy vybaví koprová omáčka a rád mám svoji rodinu, přátele, modelaření a svoje "airbrush studio".
Proč zrovna airbrush? Inspirace nepřišla z kabin kamionů ani tuningových setkání – přišla z hokejové branže. Designér firmy Prodoli Paolo Diligente se totiž ještě před spoluprácí s jihočeskou značkou věnoval designu brankářských masek v zámořské NHL, a to na velmi vysoké úrovni – vždyť maska Romana Čechmánka v jeho designu získala ocenění za nejhezčí masku roku! Každý z designů od Paola je originál, protože vše je ruční práce a výroba designu na zakázku je tak silnou stránkou firmy. „Paulo se zákazníky konzultuje design a tvoříme jej zcela podle jejich přání,“ dodává Dolejší.
Občas bychom se mohli podívat na lidi ze "staré" party, kteří nám posílali své práce. Na Doubyho si pamatuji, ještě když začal hledat a ujasňovat si, jakou cestou se ve své tvorbě dát. Velmi rychle se orientoval a propracoval se do předních řad našich profesionálů a začal se airbrush věnovat naplno. Nabízí kvalitní airbrush dle předlohy nebo vlastního návrhu na automobily a jejich díly (včetně plastů z interiéru a motorového prostoru), motocykly a přilby, modely aut a letadel, jízdní kola, snowboardy a jiné. Dále pak lakování motocyklů a automobilů (včetně veteránů).
DesignHD.cz
Vladimír Doubrava E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. (více v odkazech firmy)
Jeho práce jsou velmi precizní, kontakt na jeho firmu a ukázky jeho práce jsou na
http://www.airbrush-doubrava.cz/
Přeji další krásný slunečný den všem čtenářům. Ještě jednou bych rád všem připomenul, že pokud někdo chce poslal příspěvek do redakce, tak ať se podívá zde nahoře do lišty. Změnu na nový email jsem ohlásil, jelikož ten starý měl spoustu nevýhod atd. Ale dnes jsem se do něj zalogoval a čekal na načtení toho spamu a nezi tím hle...jeden příspěvek od Dušana, který tu změnu emailu nepostřehl a poslal své práce. Tímto se mu omlouvám, že jsem se k jeho malbám dostal až nyní a publikuji je i bez průvodních komentářů či článku.
I když o tom neradi kluci píší, patří to sem také a tak o tom pár slov. Kolotočařina, je to umění nebo ne? Asi ano, patří to však do kategorie atrakcí, stejně jako výzdoba houpadel v Kauflandu či Tescu. Custom flames to sice nejsou, ale airbrush to je. Řekne-li se Airbrush, není to vlastně nic jiného, než malování pomocí stříkacích pistolí s různými průměry stříkacích trysek. Tato technika malby je známá již více než 100 let. Tento způsob malby je ale povětšinou kombinací více malířských technik. Osobně si ale myslím, že není důležité jakým způsobem se malba provádí, protože nejdůležitější je výsledek a ten vás zajímá určitě nejvíce. Jediné, co si určitě každý malíř ať už jakékoliv techniky neodpustí vyzvednout je ten fakt, že se jedná o RUČNÍ PRÁCI - nic nemaluje stroj, ale vše spočívá na zkušenostech a umu každého malíře.
Díla představitelů české graffiti scény, kteří vystupují pod uměleckými jmény Point, Pasta a Tron, vystavuje The Chemistry Gallery na pražské Kampě. Některé z věcí byly loni představeny na Expu v Šanghaji a v holešovickém Centru současného umění DOX v rámci projektu Metropolis.
Výstava nazvaná Boutique představuje podle kurátora Petra Hájka trojici umělců v jejich typických polohách. Pastu neboli Zdeňka Řandu s popartovým nadhledem, Pointa neboli Jana Kalába a jeho geometrické abstrakce a Trona neboli Michala Škapu s jeho graffiti komiksem.
Vyřezávací plotter ELRIED NEW STAR je významným zdokonalením ve výrobě šablon jak po stránce technické, tak i v oblasti samotného ovládání.
Robustní konstrukce je vhodná pro jakékoli pracovní prostředí. Tento systém umožňuje uživatelům vytvořit, uložit, vyvolat z paměti PC a vyřezat téměř jakýkoli typ nebo velikost šablony. Výkonný software pro obsluhu je zároveň však natolik jednoduchý, že i začínající uživatel vytvoří za několik minut šablonu dle svého požadavku.
Po nedávném Airbrush Art Festivalu v pražských Holešovicích, kde předváděl své umění za použití stříkací pistole také člen Spolku podkrkonošských výtvarníků Roman Schroll, stál tento trutnovský malíř před další nevšední výzvou - vymalovat technikou airbrush rodící se pavilon orangutanů v královédvorské zoo. „Na začátku jara mi ze zoo volala tamní výtvarnice Jitka Mašínová, která se už třicet roků podílí na výtvarné podobě zahrady a dvacet let se zabývá technikou airbrush. Dostal se ji totiž do rukou magazín Trutnovinky, který ji přinesl její profesor francouzštiny. Přečetla si rozhovor se mnou a zaujalo ji to, čím se zabývám – technikou airbrush,“ řekl Schroll.
Podkategorie
Strana 7 z 10

Díla představitelů české graffiti scény, kteří vystupují pod uměleckými jmény Point, Pasta a Tron, vystavuje The Chemistry Gallery na pražské Kampě. Některé z věcí byly loni představeny na Expu v Šanghaji a v holešovickém Centru současného umění DOX v rámci projektu Metropolis.
Už jsme si dlouho povídali o designu a už je na čase podívat se na nějakou pekelnou inspiraci. Mapovat díla našich špiček nemusíme, jistě tu elitu v malování uvidíme sami na výstavě. Ale dostal se do redakce malý dotaz, jak je to s šablonami. V archívu bylo několik gigabajtů obrázků hrůz, pekla, smrti a lebek, napadlo mě, že by se to mohlo hodit hlavně pro lidi, kteří chtějí "lebkovat" a neví s jakým typem začít. Od jednoduché klasiky, přes šablonové tvary až po detailní práce. Něco podobného bylo vidět i na fóru. Pro nedělní "lebkovanou je pro registrované členy k dispozici přes 430kusů šablon. Stačí zkopírovat, vytisknout, vyřezat, přenést, fouknout a zalakovat.
Už jsem tento týden musel odpovídat s blížící se výstavou na to samé. Co to s těmi obrazy děláš? Musím pár věcí zapaspartovat. Co to je? Pasparta je vyříznutý kartón, do jehož výřezu je vložen obraz. Pro vytvoření stejného efektu lze samozřejmě použít i jiné materiály.
Dnes se nám tu představí další žák Petra Šulce, kterého jistě všichni znáte i jeho práci. MyRi´s Airbrush studio vzniklo někdy v roce 2oo8 když jsem tunil svoji motorku. Nechtěl jsem ji dávat nikomu lakovat, tak jsem se do toho pustil sám. Na začátek jsem si pořídil levnou pistol, abych se seznámil s technikou Americké retuše. Za nedlouho mě tato technika pohltila na tolik, že jsem se rozhodl založit si vlastní Airbrush studio. Nebudu vám namlouvat, že takové studio je levná záležitost, tak jsem se vydal na 6 týdnu vydělávat do ciziny, konkrétně na jahodovou farmu do Holandska. Tato stáž v cizině mi pomohla pokrýt všechny výdaje a Airbrush studio bylo na světě.
Víte občas, né vždy ale občas, člověka napadne kdejaká pitomost. Některé napadají pitomosti i podvědomě, někdo se musí krapet snažit. Já se Vám přiznám, že s pitomými nápady nemám problém. Naposledy mě taková pitmost napadla na počátku minulého týdne, kdy jsem v jednom nejmenovaném diskontu vzal do ruky malířské plátno s akrylovými barvami s předlohou jakéhosi pěkného mostu a bylo vymalováno.
Malovat jsem začala před pěti lety. Tehdy jsem potřebovala někoho, kdo by mi řekl: ´Maluj, máš na to´ nebo ´Už na to nesahej.´ Ráda bych pomohla těm, kteří jsou na tom podobně. Jsme taková ´liduška´ ovšem nejen pro děti, ale i pro dospělé,“ říká. Do Plzně by ráda ve větší míře přinesla výtvarnou techniku airbrush, která je běžná především v americkém prostředí. „Jedná se o nanášení barev pomocí stříkacích pistolek. Ve finále takový obraz vypadá jako fotografie. Používá se to například na výzdobu motocyklů, přileb nebo fasád domů,“ vysvětluje.