Den co den v ateliéru a lakovně
"Pro ty z nás, kteří denně drží v ruce pistoli, pistolku , štětec je běžná praxe, že dýcháme aerosol, který opravdu moc zdraví neprospívá. Ale i přesto všechno nás cosi nutí vytvářet další a další nové projekty a práce. Že by začínající krize? Ale kdepak...je to posedlost vymýšlet nové a nové tvary, obrazce, motivy a barevné variace na papír, plátno, kůži, zeď, plech nebo jiný materiál."
Již na základní škole jsem měl lásku k výtvané výchově, portrétům a kreslení. Časem jsem vzal do ruky štětec a začal malovat. Můj sen byl, abych se stal malířem, ale všichni dospělí mi začali můj záměr vymlouvat. Protože malíři si často nevydělají na živobytí a většinou jsou slavní až po své smrti. Zvolil jsem kompromis. Maluji, tvořím a jsem živý až moc. A vydělávám si navzdory všem předtuchám velmi dobře.