Ahoj, zrovna se mě ptali co to pořád dělám a pět lidí z deseti se mě ptalo co to je ten erbraš. Mysleli si že je to gravírování, brašování, broušení, štětcování nebo něco divnýho. Netušil jsem jejich nevědomost a tak ti posílám příspěvek. Není to tak dopodrobna jako od těch firem o kterých jsi psal, ale pro věřejnost myslím že postačující. Ač je to k něvíře, ale princip nanášení barev stříkáním je starý jako lidstvo samo. Experti jsou přesvědčeni, že starověké negativní obrazy rukou nalezené v jeskyních jsou produkty podobné techniky. Na skálu byla položena ruka a barva přes ni byla nastříkána pomocí rákosu, duté kosti nebo jen pliváním...
Jaroslav Stehlík, přední český retušér a matte-painter je známý mimo jiné tím, že nevěří v žádné hranice. Jediné hranice, které podlě něj existují jsou ty, které určuje vaše mysl. V následujícím rozhovoru se o něm dozvíte víc.
Jak ses k matte paintingu dostal?
Celkem zajímavým způsobem. Když jsem ještě v Hradci Králové pracoval pro jednu nejmenovanou agenturu, jednu z těch menších, u kterých jsem měl tu šanci pracovat, tak přišlo první echo od firmy Liv Ducci, že by se mnou rádi spolupracovali. Avšak podmínkou spolupráce bylo moje větší vyhranění na airbrush a postprodukci.
Hudební průmysl má možná Ozzyho, ale fanoušci tetování mají svého vlastního prince temnoty - Paula Bootha. Po více než desetiletí si tento Newyorčan se zálibou pro všechny temné a démonické věci podmaňuje fanoušky i umělce svými dovednostmi jako tetovač a také jako skvělý umělec.
I když se už komerčně airbrushi nevěnuji, stále jsem oddaný fanoušek tetování a líbí se mi téměř v jakékoliv podobě. O tetování si myslím že je sexy, mystické a vyjadřuje svého majitele. A pokud chcete, je to v některých pohledech umění, zakázané ovoce, provokace nebo styl. V poslední době jsem byl silně ovlivněn myšlenkou k experimentu, který by překonal mezeru mezi tetováním a airbrush malbou. Pokud jde o stínování, tahy a celkové pojetí, vidím mezi obojím velkou podobnost a spojitost. Před mnoha lety jsem se učil tři měsíce tetovat. Byl to první krok, který mě od pistole poslal jiným směrem. To bylo rozhodnutí, kdy jsem vyměnil chladný plech a plátno za kůži, která bude ukazovat vaše dílo po celá léta, dokud nevybledne, nebo nebude překryta novou vrstvou znovu. Tento step je můj první pokud o originální airbrush inspirovaný tetovacím designem.
Se studiem Airbrushxxtreme jsme se již setkali v minulém vydání našeho časopisu. Dala si tu práci sepsat prezentaci a dnes tu máme od ní další záležitost. Jedná se o podrobný postup malby na boční díl motocyklu JAWA, včetně fotografií a popisu. Články jako je například tento pomáhají firmám či jednotlivcům se prezentovat a to zejména v Česku a také na Slovensku. Pokud Vás náš článek zaujal, můžete nám poslat i Vy svůj postup v podobném stylu do redakce. A nyní se podívejme na Janu (která publikuje i v Německu) a její skvělou práci.
Před časem jsem dostal výbornou možnost na otestování několika druhů stříkacích pistolí Fengda z Číny. Pistole jsou mezi modeláři dobře známy hlavně díky své nízké ceně. Fengda produkuje low-end stříkací pistole, takže jsem sám byl velice zvědavý na výsledky práce s pistolemi. K dispozici jsem měl 4 typy – BD-130, 180, 186 a 202. V první části se mrkneme na BD 130 a BD 202. Všechny pistole jsou nezávisle dvojčinné (stiskem spouště spustíme vzduch a tahem dozadu pak regulujeme množství barvy) a jsou vybaveny dorazem spouště.
Malování brankářské masky pomocí airbrushe si nachází cestu ke stále většímu počtu obdivovatelů a uživatelů, kteří chtějí mít svou jedinečnou a osobní výzdobu. Přitom před pár lety bylo takových nadšenců pár. První průkopníky mezi českými brankáři a brankářkami, kteří měli nástřik na svých maskách mezi prvními, přivedla k airbrushi společná touha po originalitě. Jak na začátky vzpomínají?
Dnešní článek budeme věnovat grafickému studiu Airbrushxxtreme a jeho hlavní představitelce. Když jsme si před rokem psali, věděl jsem, že má ohromný talent a její práce a preciznost jsou čitelné na první pohled. Dozvíme se, jak se dá přijít k malování, její začátky s airbrush a podíváme se v detailních krocích na práci s motocyklem Jawa, který se účastnil Dakaru a který byl z latiny nazván Adenium, neboli "růže pouště". Velmi podrobný postup pro všechny naše čtenáře a všechny, kteří se o malbu zajímají.
Na stříkání svých modelů, jsem až do dnešních dnů používal syntetické barvy ve spojení s jednoduchou fixírkou, která je popsaná na začátku této fotogalerie. Po dvouleté zkušenosti s touto pistolkou shrnu její výhody: Cena necelé dvě stovky + ledničkový kompresor zdarma a hadičky s odkalovačkou cca 100, v době kdy jsem to pořizoval se dal nejlevnější komresor s pistolí koupit za cca 8000,- a to se mi dávat nechtělo. Dále je to snadná údržba. A tím výhody končí.
Stříkací pistole lze dělit do několika skupin: fixírky, jednočinné a dvojčinné. Fixírky, které v podstatě ani nelze mezi stříkací pistole řadit, jsou nejlevnější varianta, která se používá pouze na velké plochy. Pro někoho to může takový vstup do světa stříkacích pistolí. Jsou velice jednoduché na údržbu. To si myslím, že by o nich stačilo a dále se jim věnovat nebudu. Zaměříme se tedy na pořádné stříkací pistole. Při stříkání jdou do pistole dvě věci – vzduch a barva. V případě jednočinných ovládáme pouze množství barvy a množství vzduchu nám jde do pistole stále stejné. S dvojčinnými můžeme dosahovat lepších výsledků, protože můžeme korigovat jak barvu, tak vzduch. Jejich ovládání je ale o něco náročnější, takže pro začátečníky se hodí jednočinné. I s nimi jsme schopni dosáhnout velice dobrých výsledků.
Všude kolem nás je spousta tetování, kam se člověk hne, naráží na krásné práce a každou chvíli narazíme na nějakého šikovného tatéra či tatérku. Je tedy nejvyšší čas ukázat prstem na dalšího z nich a představit si dalšího zástupce tohoto krásného umění. Jednou to bude někdo hodně známý, podruhé zase někdo, kdo je pouze lokálním, ač velmi kvalitním mistrem, jindy zase ukážeme a představíme někoho z top.
Zvířata jsem začal malovat už jako chlapec v pubertálním věku. V té době se u nás nedali koupit obrázky zvířátek jako je tomu dnes. Maloval jsem je děvčatům do památníku. Nebo na čtvrtky jako obrazy na zeď. Většinou jako dárek k narozeninám. Později jsem se hodně věnoval dětem v na pionýrských táborech, tam jsem uplatnil své zkušenosti v malování zvířátek snad nejvíce. Děti byli a jsou vděčné publikum a proto pro ně maluji nejraději.
Podkategorie
Nákupy
Sekce,kde se doporučuje nákup zboží, podrobuje se kritice,d ávají se tipy.
Výpis článků a kompletní archív AM se zobrazí pouze čtenářům s úplnou registrací.
Recenze
Recenze je sekce, kde bude vždy něco ze sortimentu hodnoceno, podrobeno kritice.
Výpis článků a kompletní archív AM se zobrazí pouze čtenářům s úplnou registrací.
Příspěvky
Příspěvky naší redakce a čtenářů do tohoto magazínu.
Výpis článků a kompletní archív AM se zobrazí pouze čtenářům s úplnou registrací.
Začínáme
Kategorie pro začátečníky, nápady, názory a články o tom, co obnáší začít s airbrushem.
Výpis článků a kompletní archív AM se zobrazí pouze čtenářům s úplnou registrací.
Strana 7 z 40

V základu si můžeme povědět to, že máme dva základní typy uměleckých děl. Fotorealismus a iluze. Dělí se samozřejmě dále, ale zaměříme se na tato témata. Fotorealismus je o skutečných věcech, které opravdu v konečné podobě vypadají reálně. Velmi málo malířů a výtvarníků se fotorealismu věnuje, protože vyžaduje opravdu spoustu talentu, dovednosti a zkušeností. Iluze je jiná, je někdy velmi přesvědčivá a trik je v tom, že naše oči vidí pouze to chtějí vidět. Podívejte se na obrázky níže, co vidíte?
Kdysi byli produkty firmy Apple moc drahé, nedostupné, nepochopitelné a používající jiné rozhraní(OSX), než standardy(Win)u nás v Evropě. Čím dál více lidí si však jablečné mobily, počítače a tablety pořizuje pro svou spolehlivost a kvalitu. Nebudu popisovat jak jsem k Apple přišel, nebo jak jsem s MacBooky spokojen a že i přes nepochopení některých dál zatvrzele používám iPhone, protože mi nejvíce vyhovuje. Nepatřím mezi ortotoxní „pacienty“ jablek, kteří si z toho dělají kult, mám prostě jablka rád, stejně jako synovo Android anebo věčný OS Linux. Ale zpět k malbě...bylo mi líto, že jsou originální trička Apple dost drahá a tak jsem si ho vyrobil sám a nám tu pro všechny malý a jednoduchý postup jak na to pomocí airbrush.
Někdy si pokládám otázku, jestli většina lidí umí ty dobré šablony na malbu pistolkou používat. Míjelo mě dnes jedno auto a tam byl fouknutý pejsek. Ale opravdu jen fouknutý, bez dodělání, fantazie a byl to ten samý, který byl použit i na motocyklu Honda Shadow z Roudnice nad Labem. Barva i lak super, ale ta šablona mi nedá spát. To už je takový problém si nacvičit práci se šablonou? Když po fouknutí šablonu z podkladu sejmeme, vezmeme do ruky pistolku, trochu fantazie, štětec a konečný výsledek může vypadat úplně jinak než hrůza, která na mě vykoukla na ulici.
Mnoho lidí se mi diví, proč udržuji svou pistoli tak úzkostlivě čistou a stále až přehnaně o ni pečuji. Snad to není tím, že stála poměrně dost peněz, nebo že jsem puntičkář. Možná je to proto, že vím jak je důležité její správné fungování. Možná to víte sami, že někdy ta práce není to pravé a retuš fouká všelijak. Pak přijde na řadu čištění. Naprosto nesouhlasím s Vaším článkem, že stačí pistolku po práci vystříkat cleanerem a probublat, otřít a uložit. A pak že děláte jednou za čas pořádné „velké čistění“ s demontáží a dokonalou očistou. To přeci nejde, fatktem je, že většina problémů jsou spojeny s uzasováním nečistot uvnitř pistolky. Mám zkušenosti s tím, že můj nástroj funguje dobře pouze dobře vyčištěný a na rozdíl po některých z Vás to jen tak neflákám.
Snad každému lakýrníkovi amatérovi se stala situace, kdy musel řešit přípravu. A to jak povrchu, tak bojovat s prachem, zápachem, sousedy... Dnes jsem si vzpoměl na situaci, kdy jsem musel lakovat menší díly. V lakovně se používají speciální stojany, držáky a polohovadla, pracujeme ve sprayboxu, bez prachu.... Do té doby jsem nevěděl - kam s tím? Takže jsem v lakovací garáži některé díly (motocyklové atp.) pokládal na hladký stolek, na odprašněnou židli, zavěšoval jsem díly u stropu a podobné šílenosti, vzbuzující úsměv kamarádů při pokusech udělat skvělý lak na jejich pekelné stroje.